Probiotické bakterie jsou definovány jako o "živé mikroorganismy" které, jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele" (definice FAO/WHO).1

Možnosti využití probiotických bakterií v prevenci nebo léčbě některých onemocnění jsou v současné době ve středu zájmu moderní medicíny. Probiotika tak nejsou pouze součástí jogurtů, kysaných mléčných nápojů, ale stále častěji se objevují jako samostatné výrobky coby doplňky stravy či funkční potraviny. Spotřebitel tak může získat specifické probiotické kmeny či jejich různé kombinace v poměrně široké škále koncentrací. K nejčastěji používaným probiotickým bakteriím patří tzv. bakterie mléčného kvašení (bakterie, které produkují kyselinu mléčnou), jako jsou laktobacily a bifidobakterie. Výjimkou však nejsou ani gram-pozitivní koky a probiotické kvasinky.

Vzrůstající zájem o probiotické výrobky a nebývale rychle se rozvíjející trh přinesly nutnost sledování kvality těchto výrobků. Proto byla v době medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine) zpřísněna kritéria, která umožňují zařazení konkrétních bakteriálních druhů či kmenů mezi probiotické bakterie.

Probiotické kmeny tak musí splňovat následující kritéria:

– schopnost osídlit střevo hostitele a přilnout ke střevní sliznici

– negativní působení na patogenní střevní mikroorganismy

– tvorba antimikrobních látek

– vliv na imunitní systém hostitele

– měřitelná užitečnost pro zdraví hostitele

– přesné taxonomické zařazení a humánní původ

– genetická stabilita

– netoxicita a nepatogenita pro organismus hostitele

– schopnost přežívat, růst a být metabolicky aktivní v organismu hostitele

– odolnost vůči antimikrobním látkám původní střevní mikroflóry

– odolnost vůči žaludeční kyselině a duodenální šťávě (soli žlučových kyselin)

– stabilita žádaných vlastností během výroby, transportu a skladování.

Nemalý význam má i označování množství probiotických bakterií. Probiotické organismy coby živé bakterie nelze kvantifikovat v hmotnostních jednotkách (g, mg), ale k určení jejich množství či koncentrace se používají jednotky CFU (z anglického Colony – Forming Units). Tato jednotka vyjadřuje množství kolonií, které vzniknou při náležitém zředění z jedné životaschopné probiotické bakterie. Proto se koncentrace probiotických výrobků pohybují v rozmezí milionů (1 x 106) až miliard (1 x 109). Dle doporučení odborných a vědeckých společností by se denní dávka probiotických bakterií měla pohybovat v řádech miliard, aby bylo dosaženo požadovaných účinků.3)

Pozitivní vliv probiotik na lidský organismus je zprostředkován řadou mechanismů. Mezi nejdůležitější patří:

1) Bariérový efekt – probiotika soutěží o místo na střevní sliznici s bakteriemi, které se běžně vyskytují ve střevní mikroflóře. Pokud je mezi těmito bakteriemi taková, která způsobuje střevní infekci, je pak na probioticích, aby tuto bakterii zlikvidovali a odstranili z organismu. To mohou udělat několika způsoby: produkcí antimikrobiálních substancí, které jsou pro patogenní bakterie toxické, nebo naopak produkcí metabolitů, které jsou prospěšné pro růst a aktivitu zdraví prospěšných bakterií střevní mikroflóry.

2) Ovlivnění složení střevní mikroflóry – probiotické bakterie produkují organické kyseliny, zejména kyselinu mléčnou, dále pak kyselinu propionovou, octovou a další. Tím snižují pH ve střevech na hodnoty, které jsou optimální pro přirozené střevní mikroorganismy, ale toxické pro patogenní bakterie. Tomu napomáhá i produkce ostatních metabolitů a enzymů (proteázy, laktázy).

3) Imunomodulační účinky – střevní sliznice představuje největší imunitní orgán organismu. Je pak nasnadě, že složení a fyziologický stav střevní mikroflóry, která se nachází na střevní sliznici, se odráží na celkovém stavu imunitního systému. Až 70% všech imunitních buněk se nachází ve stěně střev – hovoříme o tzv. systému GALT (z anglického Gut – Associated Lymphoid Tissue). Složení střevní mikroflóry ovlivňuje GALT tak, že zvyšuje připravenost GALT na případnou infekci a u dětského organismu stimuluje správný vývoj imunitního systému.

4) Zlepšení fyziologie střev – správná a vyvážená střevní mikroflóra zlepšuje střevní peristaltiku, pozitivně ovlivňuje funkci a stavbu střevního epitelu. Tím se optimalizuje trávení, vstřebávání vody a živin a tranzitní čas tráveniny střevním traktem.

Uvedené mechanismy předurčují probiotika k užívání při různých gastrointestinálních problémech či onemocněních. Mezi nejčastější indikace, při kterých jsou probiotika doporučována a která mají nejširší klinické ověření, patří infekční průjmy (gastroenteritidy), průjmy způsobené antibiotiky (AAD), nekrotizující enterokolitida a zácpa.

Infekční průjem (gastroenteritida)

Příčinou jsou různé patogenní mikroorganismy. Pro děti mohou být tyto průjmy velice nebezpečné, jelikož dochází k rychlému odvodnění organismu a vzniku dehydratace. Obvyklou léčbou je orální rehydratační terapie (ORT), která zajistí organismu dodání tekutin a solí ztracených během průjmu. V poslední době je ORT velice často kombinována se současným podáním probiotik. Tato kombinovaná terapie snižuje čas potřebný k ozdravení o 40 % (o 30 hodin dříve se dostaví "bezprůjmový" stav), přičemž již druhý den podávání se počet stolic sníží 1,5x.4)

Průjmy způsobené antibiotiky

Antibiotika jsou léky, jejichž hlavním úkolem je zneškodnit patogenní bakterie – původce různých infekčních onemocnění. Problémem však je, že antibiotika nerozeznají patogenní bakterie od neškodných a prospěšných bakterií střevní mikroflóry. Proto mohou antibiotika poškodit mikroflóru, která pak ztrácí schopnost bojovat proti nové infekci a hostitel to bohužel pozná různými střevními problémy a průjmy. Hovoříme o průjmech způsobených antibiotiky (AAD – Antibiotic-Associated Diarrhea). AAD postihne asi 20 % lidí užívajících antibiotika. Většina případů má mírný průběh, ale některé případy jsou závažné, špatně řešitelné (perzistentní). Probiotika snižují riziko vzniku AAD přibližně o 50 %.5) Terapie probiotiky je účinnější, začneme-li s jejich užíváním již během užívání antibiotik a dále pak pokračujeme alespoň jeden týden po ukončení antibiotické léčby. Pro zamezení nežádoucího vlivu antibiotik na probiotické bakterie se doporučuje užívat probiotika v jiný časový interval, a to 2–4 hodiny po požití antibiotik.

Nekrotizující enterokolitida

Velmi závažné střevní onemocnění postihující až 10 % předčasně narozených dětí, z nichž pak asi 15 % na následky tohoto onemocnění zemře. Jedná se o postnatálně získané akutní onemocnění charakterizované hemoragicko-nekrotizujícím, ulcerujícím zánětem střeva, kdy hrozí perforace střeva a rozvoj peritonitidy. Účinek probiotik při této diagnóze je studován velice intenzivně a výsledky potvrzují až o 2/3 nižší výskyt tohoto onemocnění ve skupině dětí užívajících probiotika.6)

Zácpa

Zácpa postihuje až 15 % populace. Mezi často doporučované řešení zácpy patří zvýšený příjem dietní vlákniny, který však nepomáhá plošně všem lidem, u některých problém přetrvává. Lékaři také často doporučují užívání laxativ, které je však velice často návykové. Vhodným řešením je užívání probiotik. Bylo prokázáno, že pravidelné používání dostatečného množství probiotik zkracuje dobu tranzitu tráveniny střevním traktem a dochází až k 50% nárůstu defekace za týden.7)

Probiotika pro další indikace

Stále více vědeckých prací a klinických studií se zabývá sledováním imunomodulačních účinků probiotik, tedy že probiotika pozitivním ovlivněním imunitního systému přeneseně působí i na onemocnění, která s trávicím traktem zdánlivě nesouvisí. Lze tak nalézt důkazy pro příznivé účinky probiotik na atopický exém u dětí8), alergické rýmy9) a infekce horních cest dýchacích.10)

Prebiotika (prebiotická vláknina)

Působení a účinky probiotik jsou přímo závislé na fyziologickém stavu samotných probiotických bakterií. Jelikož se jedná o živé bakteriální buňky, potřebují ke své činnosti a aktivitě příhodný zdroj potravy – hovoříme o tzv. prebioticích. Prebiotikum je definováno jako nestravitelná součást potravy a jejich hlavním účinkem je, že zvyšují počet a aktivitu zejména bifi dobakterií (v menší míře laktobacilů) ve střevech. Jedná se o tzv. bifidogenní efekt, jehož výsledkem je zlepšení stavu střevní mikroflóry, inhibice potencionálních patogenů, zvýšení frekvence defekace, zlepšení konzistence stolice a tím snadnější vyprazdňování.11) Bohužel v dnešní době strava obsahuje až katastrofální nedostatek prebiotické vlákniny. Z tohoto důvodu by každý komerčně vyráběný probiotický výrobek měl obsahovat i určité množství prebiotika, aby byl účinek optimální. Nejčastěji používanými prebiotiky je inulin, fruktooligosacharidy (FOS) a galaktooligosacharidy (GOS).

Reference:

1) Joint FAO/WHO Working Group on Evaluation of Probiotics (2002) Guidelines for the Evaluation of Probiotics in Food (London Ontario, Canada). Food and Agriculture Organization of the UN/World Health Organization.

2) Collins MD, Gibson GR. Probiotics, prebiotics, and symbiotics: approaches for modulating the microbial ecology of the gut. Am J Clin Nutr 1999;69:1052S-7S.

3) ESPGHAN doporučení 2008: Guidelines JPGN 2008: 46:619-21

4) Floch MH, Montrose DC. Use of Probiotics in Humans: An Analysis of Literature. Gastroenterology Clinics of North America 2005;34:547-570.

5) Krämer S, Bischoff SC. Therapeutic possibilities of probiotics in antibiotic-related diarrhea. MMW Fortschr Med 2006;148(35-36):28-30.

6) AlFaleh KM, Bassler D. Probiotics for prevention of necrotizing enterocolitis in preterm infants. Cochrane Database Syst Rev 2008;(1), Art. No.: CD005496.

7) Fernandez-Banares F. Nutritional care of the patient with constipation. Best Pract Res Clin Gastroenterol 2006;20(3):575-587.

8) Saavedra JM. Use of probiotics in pediatrics: rationale, mechanisms of action, and practical aspects. Nutr Clin Pract. 2007;22(3):351-365.

9) Van de Water J et al. The Infl uence of Chronic Yoghurt Consumption on Immunity. J Nutr. 1999;129(7):1492S-1495S10) Vouloumanou EK, et al. Probiotics for the prevention of respiratory tract infections: a systematic review. Int J Antimicrob Agents. 2009;34(3):197.e1-10.

11) Roberfroid MB. Inulin-type Fructans: Functional Food Ingredients. J Nutr 2007; 137:2493S-2502S.

Autorka: MUDr. Lenka Čadová, z časopisu Zdraví a úspěch 1 2013